Na internetu se šíří, že švédský deník Nya Dagbladet zveřejnil šokující dokument o amerických plánech na zruinování Evropy a vyrabování jejích zdrojů ve prospěch americké ekonomiky. Článek o tom zveřejnila například slovenská verze Svobodného vysílače.
Naše hodnocení: zavádějící
Podrobnosti: 15. září zveřejnily švédské noviny Nya Dagbladet údajně uniklou zprávu společnosti Rand Corporation, která popisuje tajný plán zničit nejen Rusko, ale také EU, nejprve vyprovokováním Ruska k válce a poté donucením EU, aby uvalit tvrdé sankce, které by ochromily evropskou ekonomiku a způsobily kolaps eura. Německo bylo označeno jako hlavní cíl v Evropě pro údajnou agresi USA proti EU. Německo bylo vnímáno jako hrozba pro USA, protože se snažilo uplatnit svou suverenitu při hledání lepších vztahů s Ruskem.
Údajná tajná zpráva je velmi nedbale udělaný padělek. Na první stránce dokumentu je uvedeno, že zpráva je „DŮVĚRNÁ“, což naznačuje, že jde o utajovanou informaci. Problém je v tom, že Rand Corporation není klasifikační autoritou ve vládě USA. Mohou připravit zprávu, ale pravomoc udělit ji bezpečnostní klasifikaci má agentura, která ji obdrží nebo přezkoumá. Pouze na první straně je označeno „Utajeno“, zatímco pravidla pro označování dokumentů bezpečnostními stupni vyžadují, aby každá strana dokumentu byla označena samostatně. Bezpečnostní označení se tedy musí objevit v horní a dolní části každé stránky. Existují pravidla v 54stránkové příručce, na kterou se můžete podívat zde.
Rand Corporation také vždy ve svých studiích jasně uvádí, kdo je autorem dokumentu. V tomto případě se to nestalo. To není zas tak překvapivé. Kdyby padělatelé použili jména skutečných zaměstnanců Rand Corporation, ti by byli by schopni okamžitě přijít a říct, že takovou zprávu nesepsali. Ve zprávě také jsou okopírované znaky jiné zprávy, ze které vznikl tento padělek. Aktuální zprávy Rand Research a Commentary jsou obecně ilustrovány také na jejich přední straně a také obsahují informace o autorských právech a dokonce i katalogová čísla Library of Congress.
Celá analýza na Sofrep