Hitem na sociální síti je nyní video ze srazu hledačů pokladů, tedy lidí, kteří se snaží dohledávat nejrůznější kovové předměty zakopané v zemi. Lidé na videu mají detektory kovu vztyčené k mrakům, což má dokazovat, že v atmosféře jsou přítomny kovové úlomky. „Proč nebe spouští detektory kovů? No protože sypou těžké kovy shora,“ odpovídá jeden ze sdílejících.
Naše hodnocení: nepravda
Podrobnosti: Ve skutečnosti to však samozřejmě není pravda. Na úvod si řekněme, že toto video pochází největší pravděpodobností z nějakého srazu amatérských hledačů. Takto se totiž zdraví na začátku srazu. Detektory vysílají signál, který může detekovat kov, protože je u sebe mnoho detektorů naladěných na stejnou nebo podobnou frekvenci. Detektory se tak vzájemně ruší.
Detektor obsahuje cívku, která vysílá střídavé magnetické pole do okolí. Když se kovový předmět nachází v dosahu cívky, vytváří vlastní elektromagnetické pole v reakci na původní pole. Toto vlastní pole kovového předmětu je detekováno cívkou detektoru, což způsobí změnu v signálu, který detektor zpracovává. Detektor poté signalizuje uživateli přítomnost kovu pomocí zvukových signálů nebo grafického zobrazení na displeji. Co se týče frekvence, detektory kovů mohou vysílat na různých frekvencích, obvykle v rozmezí od 3 kHz do 30 kHz. Některé pokročilé modely mohou pracovat na frekvencích až do 55 kHz, což ož umožňuje citlivější detekci menších předmětů.
Pokud jde o vzájemné ovlivňování detektorů kovů, když jsou používány blízko sebe, může dojít k rušení signálů, zejména pokud pracují na podobných frekvencích. To může vést k falešným detekcím nebo ke snížení celkové citlivosti detektorů. Proto je doporučeno udržovat mezi detektory určitou vzdálenost, aby se minimalizovalo možné rušení.