Přes 4,5 tisíce sdílení má obrázek, který tvrdí, že očkovaný člověk může být větším roznašečem viru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění COVID-19 než neočkovaný. Je to prý z toho důvodu, že nemocný člověk je doma, zatímco očkovaný má tendenci drobné příznaky bagatelizovat a roznášet je.
Naše hodnocení: nepravda
Podrobnosti: Ano, je pravda, že vakcíny chrání proti těžkým průběhům. Zároveň však data ukazují, že vakcíny fungují i jako prevence před samotnou infekcí. Podle izraelské studie vakcína zabránila v 89,4 procentech případů, aby pacienti onemocněli. V předcházení úmrtí na COVID-19 má efektivitu dokonce 99 procent. Zároveň se zdá, že očkovací látka umí zamezit přenášení nákazy jedinci, kteří nevykazují žádné příznaky.
„Izraelští vědci přišli s další pozitivní zprávou, že u lidí, co se i po vakcinaci Pfizerem nakazili, zjistili v porovnání s neočkovanými nižší virovou nálož. To by podle dosavadních znalostí o vlivu virové nálože, tedy množství viru v těle nakaženého, mělo znamenat i nižší infekčnost očkovaných, a přesto nakažených jedinců. A to je velká věc. Znamená to totiž naději, že vakcíny šíření zpomalují hned na dvou frontách. Zaprvé snižují riziko, že se člověk vůbec nakazí, o čemž vypovídá většina výše i níže zmíněných výzkumů. A za druhé i z toho omezeného počtu lidí, co se i přes očkování nakazí, dělají méně nebezpečné šiřitele,“ píší SeznamZprávy.
Medicínský časopis The Lancet už před měsícem publikoval nerecenzovanou studii Oxfordské univerzity, podle níž jedna dávka vakcíny od firmy AstraZeneca snižuje riziko přenosu po dobu nejméně tří měsíců o 67 %. Tamní ministr zdravotnictví Matt Hancock výsledky popsal jako „naprosto vynikající a dokládající, že vakcíny jsou skutečnou cestou k ukončení pandemie.
Stejně tak čeká na recenzi další nadějný výzkum z Addenbrooke’s Hospital napojené na Univerzitu Cambridge. Každotýdenní testování 9000 zdravotníků podle vědců mimo jiné odhalilo „signifikantně menší“ množství asymptomatických infekcí mezi očkovanými jedinou dávkou Pfizeru. Po 12 dnech a více bylo podle studie riziko infekce mezi částečně očkovanými zdravotníky zhruba čtyřikrát nižší než u neočkovaných. Podle NewScientist se proto mluví o 75% účinnosti.
„Vakcíny proti viru SARS-CoV-2 chrání primárně před vznikem závažného onemocnění a před úmrtím na COVID-19. Účinnost vakcín před vznikem samotného onemocnění se může mezi jednotlivými vakcínami lišit, klinické studie prokázaly zatím vysokou účinnost 90-95 %. Infekce a onemocnění však není totéž. Je možné se infikovat virem, aniž by se onemocnění COVID-19 vůbec rozvinulo. V tomto případě je legitimní otázka, zda vakcíny kromě prevence vzniku onemocnění zabraňují i přenosu infekce od očkovaných. Na základě nejnovějších studií máme důvod být optimističtí. Vakcíny se ukazují být velmi efektivní nejen jako ochrana před vznikem onemocnění, ale i proti samotné infekci virem SARS-CoV-2. Data naznačují 70-90% úspěšnost vakcín v prevenci před samotnou infekcí. Očkovaní mají výrazně nižší šanci získat nejen příznakovou, ale i bezpříznakovou infekci ve srovnání s neočkovanými. Čili hypotéza, že by očkovaní přispívali více k přenosu infekce nemá oporu v současném vědeckém poznání,“ vyjádřil se pro slovenskou policii MUDr. Marián Jánoš.
Je tedy jisté, že vakcína alespoň částečně brání i šíření viru. Člověk bez příznaků také může být přenašečem viru, ale člověk bez teplot, kašle a podobných příznaků vir přenáší méně. Lidé s bezpříznakovým průběhem jsou dle odhadů méně infekční (nejlepší odhad dle CDC o 25 %, dle prosincové metaanalýzy o 58 %, dle jiných analýz je rozdíl i větší). Některé studie ukazují, že oproti lidem s příznakovým průběhem mají lidé s bezpříznakovým průběhem podobně vysokou počáteční virovou nálož, ale rychleji se viru zbaví a mohou být infekční kratší dobu. Ve stručnosti: zatímco pre-symptomatický přenos je velmi častý, tak o asymptomatickém přenosu máme méně dat a hraje pravděpodobně menší roli.
