Na sociální síti Facebook se šíří příspěvky tvrdící, že německá vláda oznámila, že 96 % všech evidovaných případů omikronu v Německu pochází od očkovaných osob. Pouze 4 % případů omikronu bylo evidováno u neočkovaných osob. Z toho navíc příspěvky vytváří závěry, že zdrojem mutací a hlavní obětí mutací jsou právě očkované osoby, protože mutace potřebuje ke svému šíření podněty.
Naše hodnocení: nepravda
Podrobnosti: Čísla i závěry jsou zcela chybné. Články se odvolávají na zprávu Institutu Roberta Kocha. V ní se však nic o 96 % nebo o 95,58 % nepíše. Překládáme celý odstavec:
„U 6 788 případům byly poskytnuty informace o příznacích, většinou se jednalo o mírné příznaky. Nejčastějšími příznaky byla rýma (54 %), kašel (57 %) a bolest v krku (39 %). 124 pacienti byli hospitalizováni, čtyři lidé zemřeli. Příjezd ze zahraničí byl hlášen u 543 (5 %) případů. 186 pacientů bylo neočkovaných, 4 020 plně očkovaných, z toho bylo přeočkování hlášeno u 1 137.“
Ví se tedy, že z 6788 bylo očkováno 4020 z toho 1137 posilující dávkou a 186 neočkováno. U zbývajících přibližně 2000 nejsou záznamy. Číslo 96 % pochází jen ze známých případů.
Zcela chybná je interpretace. Očkování nezajistí, aby člověk nebyl nakažen. Zajistí, aby člověk neměl vážný průběh nemoci nebo nezemřel. Jak ukazují data, do nemocnice s variatou omikron se dostala minimum pacientů. Očkování tedy (částečně) účel plní i u varianty omikron. „Aktuální data z Velké Británie, Dánska a některých dalších zemí jednoznačně potvrdila, že posilovací dávka výrazně zvyšuje ochranu před vážným průběhem onemocnění způsobeným variantou omikron. Pro co nejrychlejší proočkování všech zájemců využijeme maxima dostupných kapacit,“ uvedlo ministerstvo s odkazem na data z konce prosince 2021. V Německu je naočkováno 74 % populace a tak je jasné, že počty nakažených mezi očkovanými budou vyšší. V Německu je také zaveden částečný lockdown pro neočkované. Stejně jako v ČR. Je tedy jasné, že mezi lidmi žijícími společenský život se virus v neškodné formě bude šířit více. Účelem je ochránit, aby (neočkovaní) nemocní lidé nezahltili zdravotnický systém. To je méně pravděpodobné u očkovaných lidí.
Mutace vznikají náhodně
Viry se nerozmnožují, ale klonují. „Virus především není živý. Když jej buňka vyrobí, tak virus je zcela pasivní tukový váček, nedělá nic, nemá metabolismus, žádný senzor, nemůže na nic reagovat,“ zdůrazňuje výzkumník Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. Nebo, slovy biologů Jeana a Petera Medawarových: „Virus je špatná zpráva zabalená do proteinů.“
Když virus pronikne do buňky, může jí dát instrukce k tomu, aby vytvořila kopii tohoto viru dle zadaných písmenek. V případě koronaviru jsou instrukce zapsány v ribonukleové kyselině (RNA), proto je genetická informace oproti dvouvláknové DNA méně stabilní.
Mutace je vlastně takový překlep, chyba při přepisování kódu. A obvykle je to chyba nežádoucí. „Organismy s DNA základem umožňují opravu mutací. Navíc řada druhů má pohlavní rozmnožování, takže když vznikne nevýhodná mutace, tak to ještě pro ten druh není nic fatálního a nerozšíří se,“ popisuje Pačes.
RNA viry takovou ochranu nemají a mutace jsou u nich proto relativně časté. Koronaviry jsou v tomto ohledu výjimečné: „Jsou to páni mezi viry, mají třicet tisíc písmenek, to je na virus opravdu hodně, třeba chřipky nebo HIV jsou mnohem jednodušší,“ říká Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR. „Koronaviry dokonce mají opravné mechanismy, takže některé ty mutace umí opravit. Proto koronaviry obecně mutují pomaleji, třeba dva až čtyřikrát pomaleji, než chřipka.“ Ale pořád mutují mnohem rychleji než organismy s DNA. Jak rychle? U koronaviru SARS-CoV-2 se udává cyklus množení o délce pěti dnů. To, co sledujeme, je tedy jakási zrychlená evoluce. Přibližně u každého druhého nakaženého člověka dojde ke vzniku mutace.
Mutace vznikají náhodně, na všech různých místech genetického kódu. Může jít o záměnu jednoho či více písmenek. „Tyto chyby jsou přirozeným vedlejším produktem virové replikace,“ popisuje vědkyně Petra Mlčochová, která covid zkoumá na University of Cambridge. „Čím více se bude virus replikovat, vytvářet větší počet svých kopií, tím větší je pravděpodobnost, že vytvoří mutace.“ Mutace ale běží paralelně ve všech nakažených lidech. Tedy: čím více se virus šíří, čím více lidí je infikovaných a čím větší je virová nálož u lidí, tím více mutací vzniká.
Očkovaní i neočkovaní lidé mohou přenášet virus. Rozdíl je ale v jednotlivých rizicích. Dle dostupných studií je možné, aby očkovaní dosahovali v určitých případech stejné virové nálože jako lidé bez očkovaní. Rozdíl je ale hlavně v rychlosti, se kterou se imunizovaná osoba viru zbaví, čímž snižuje riziko přenosu tím, že je osoba infekční po výrazně kratší dobu.
Zdroje: Institut Roberta Kocha, Seznam Zprávy
