Sociální sítí Facebook se znovu šíří příspěvek, že onemocnění COVID-19 se nešíří v chudých zemích, kde je přitom velmi malá proočkovanost. Má se jednat o další důkaz podvodu.
Naše hodnocení: nepravda
Podrobnosti: Faktem je, že chudé země nemají prostředky a vybavení pro přesná data a úmrtí jsou často podhodnocena. Faktem zůstává, že země s nižším středním příjmem (jak je popisuje Světová banka) mají přinejmenším tak vážná úmrtí na obyvatele jako bohaté země. A to i přesto, že tyto chudší země mají mladší obyvatelstvo.
Tým vedený epidemiologem Prabhatem Jhaem z University of Toronto informoval o výsledcích telefonického průzkumu mezi dospělými v Indii, který provedla soukromá průzkumná agentura sledující pandemii. Tým zjistil, že do července 2021 došlo v Indii k více než 3 milionům úmrtí na COVID-19, což je odhad podpořený zkoumáním údajů o úmrtnosti ve zdravotnických zařízeních a úmrtí na základě občanské registrace v deseti státech. Vědci, kteří poznamenávají, že jiní vědci dospěli k podobným závěrům, odhadují, že od září 2021 byla úmrtí na COVID-19 v Indii 6 až 7krát vyšší než oficiální statistiky. Mervat Alhaffar, výzkumník v oblasti veřejného zdraví na London School of Hygiene and Tropical Medicine (LSHTM), pracoval na studii, která používala k odhadu úmrtí ještě přímější metodu: počítání hrobů. Studie pomocí satelitních snímků 11 hřbitovů v provincii Aden v Jemenu naznačila, že týdenní pohřbívání se mezi dubnem a zářím 2020 zvýšilo až o 230 %. Další tým LSHTM použil stejnou techniku k počítání čerstvých hrobů v Mogadišu, přičemž odhadl, že nadměrný počet obětí ve městě mezi lednem a zářím 2020 byl 3 200 až 11 800.
V bohatších zemích je lepší zdravotnická infrastruktura a tedy mnohem větší počet diagnostikovaných onemocnění COVID-19. V důsledku toho je počet zjištěných případů a úmrtí vyšší. Některé chudé země se slabou infrastrukturou totiž nejsou schopny řešit ani běžné zdravotní potřeby obyvatelstva (zejména v Africe) a počet úmrtí na koronavirus zůstává často neznámý.
V chudých zemích je také mnohem nižší letecká doprava a počet cestujících než ve vyspělých státech. Silnou roli hraje i nízká mobilita obyvatel chudých zemí, kteří na cestování prostě nemají peníze. Proto je přenos viru i méně pravděpodobný. V neposlední řadě, při šíření nemoci mohou hrát roli i další faktory, jako je environmentální situace, geografické podmínky, či socio-demografické faktory (mladší populace v Africe).
Na vysoké počty úmrtí v zemích s chudších zemích upozornila i agentura Reuters, která reagovala na hoaxy o tom, že koronavirus se nešíří u bezdomovců a v chudších zemích. Zmíněna byla úmrtí na COVID-19 v Ekvádoru.
Zdroj: Policia SR
