V souvislosti s úmrtím Karla Schwarzenberga se často propírá i minulost rodu Schwarzenbergů, který údajně spolupracoval s nacisty. V této souvislosti se šíří i členský průkaz na jméno Karel Schwarzenberg, který je dokonce některými líčen jako průkaz nedávno zesnulého politika. „Pokud tomuto udělají státní pohřeb tak to znamená, že Hitler vyhrál válku,“ stojí v příspěvku, který operuje s členským průkazem. Vlajka bylo malé československé nacionalistické a z části i fašistické hnutí a stejnojmenný časopis.
Naše hodnocení: nepravda
Podrobnosti: Členský průkaz ve skutečnosti patřil otci nedávno zesnulého politika Karlu VI. ze Schwarzenbergu. Zakladatel TOP09 byl v rodové linii Karel VII. ze Schwarzenbergu a narodil se až v roce 1937, zatímco z průkazu je zřejmé, že byl vystaven v roce 1934.
Otec zesnulého politika se skutečně ve 30. letech se zapojil do činnosti Hnutí za nové Československo (známé též jako Vlajka). Prvorepubliková Vlajka byla hnutí československého nacionalismu a fašismu, vymezující se proti kapitalismu, marxismu a německému nacismu. Vystupovala i proti Židům, i když převážně umírněněji než nacisté. Po roce 1938 nastupující pronacistická garnitura Vlajky Schwarzenberga v době Mnichovské krize a bez jeho vědomí navrhla za svého kandidáta na novou hlavu státu. Schwarzenberg se od tohoto návrhu distancoval a Vlajku opustil. V době narůstající sudetoněmecké krize, která později vyústila v mnichovskou dohodu, zformuloval text první z Deklarací české šlechty v letech 1938 a 1939 – Prohlášení příslušníků historické šlechty, které v září 1938 prezidentu Edvardu Benešovi předala skupina 12 představitelů šlechtických rodů, vedená Karlovým nevlastním otcem Zdenko Radslavem Kinským. Šlechtici se v prohlášení postavili za nedotknutelnost historických hranic českého státu a vyjádřili věrnost starých českých rodů Československé republice v době jejího ohrožení. Karel Schwarzenberg byl také účastníkem druhé šlechtické deklarace v lednu 1939.
Po obsazení zbytku Československa nacistickým Německem v březnu 1939 se Karel VI. odmítl stát říšským občanem a dále se hlásil k české národnosti. Doložil to v září 1939 svým podpisem třetí šlechtické deklarace, Národnostního prohlášení české šlechty, jehož hlavním autorem byl jeho bratr František Schwarzenberg. Prohlášení podepsalo navzdory nátlaku nacistů přes 80 českých šlechticů. Karel VI. proto patřil mezi šlechtice, na jejichž majetek zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich uvalil nucenou správu. Karel VI. a jeho rodina byli přinuceni odejít ze svého sídla na hradě Orlík do malého zámku v Čimelicích, kde se věnoval psaní historických prací. V dubnu 1945 se na jeho popud vytvořil čimelický ilegální obecní národní výbor, který se připravoval na protiněmecké povstání.
Otec zesnulého politika tedy se angažoval v hnutí, které lze nazvat fašistické. Angažoval se však v době před obsazením Československa nacisty. V době nacismu naopak vystupoval proti Německu. Průkaz tedy nejenže nepatří zesnulému politikovi, ale zároveň je falešná i kolaborace s nacisty, kterou naznačuje příspěvek.