Projekt Otevři svou mysl zveřejnil video, které má tisíce sdílení a ptá se na otázky ohledně pandemie nemoci COVID-19. „Zde je 25 otázek, které můžete položit svým přátelům a rodinným příslušníkům, kteří jsou stále přesvědčeni, že jsme uprostřed smrtelné pandemie,“ píše. Samotné dotazy jsou dosti sugestivní a ptají se na věci, které jsou nepravdivé.
Naše hodnocení: Zavádějící
Celé video pokládá velmi sugestivní otázky, na které už pokládá odpovědi. Jedná se tedy o argumentační faul. Už v samotných dotazech je mnoho nepravd a zavádějících tvrzení.
Pokusíme se tedy na otázky odpovědět:
Dotaz 1: „Pokud tu vážně máme pandemii, proč neslyšíme neustálý hluk sanitek během dne a noci?“
Sanitky ne vždy houkají, siréna se požívá jen tam, kde hrozí dopravní nehoda. Narůst případů covidu-19 výrazně přidělává práci nejen zdravotníkům v nemocnicích, ale také záchranářům. Například ta jihomoravská hlásí rekordní počty výjezdů a upozorňuje proto pacienty, že cesta k nim může trvat déle než obvykle.
Mluvčí Záchranné služby hlavního města Prahy Jana Poštová potvrzuje, že roste právě počet výjezdů za covidovými pacienty. „Zatímco na jaře jsme vozili za 24 hodin asi 20 pacientů, v dnešních dnech je jich i okolo 70,“ říká Poštová. Co se týče normálních výjezdů, tak je podle ní situace dlouhodobě stejná.
Dotazy 2 a 3: „Pokud tu vážně máme pandemii, proč všechny pohřební ústavy říkají, že mají normální provoz jako vždy, nebo menší než obvykle?“ a „Pokud tu vážně máme pandemii, proč nevidíme nekonečné fronty lidí na hřbitovech a v krematoriích, kde pohřbívají své blízké?“
Pohřební ústavy nic takového neříkají. „Krematorium v Jaroměři, které je jediné v Královéhradeckém kraji, v současnosti zpopelňuje zhruba o 50 procent zesnulých více oproti normálu. Na 80 až 90 procentech své kapacity je od listopadu,“ řekl ČTK ředitel František Fischer.
Počet pohřbů také roste. Fronty se netvoří, protože se pohřbu může účastnit jen 15 osob.
Dotaz 4: „Pokud tu vážně máme pandemii, proč všechny statistiky ukazují, že úmrtnost byla minulý rok v normálním rozsahu?“
Statistiky nic takového neukazují. Loni v Česku zemřelo téměř o 17 tisíc lidí víc než v roce 2019, jde zhruba o patnáctiprocentní nárůst. Podle Českého statistického úřadu je tak výrazná meziroční změna v historii po roce 1950 zcela výjimečná.
Dotaz 5: „Pokud tu vážně máme pandemii, proč všechna normální úmrtí na chřipku téměř zmizela?“
Chřipka vymizela kvůli protiepidemických opatřením. „Protiepidemická opatření, která jsou nasazená proti COVID-19, fungují i proti chřipce. Ta je navíc méně nakažlivá než koronavirus, takže na ni fungují o to víc,“ popsal Hořejší CNN Prima NEWS. Toto vymizení v minulé sezóně může mít i negativní důsledky.
Dotazy 6 a 7: „Pokud první lockdown fungoval, proč ho děláme znovu?“ a „Pokud lockdowny nefungovaly, proč znovu děláme to stejné? Očekávat jiný výsledek od stejného postupu je jasná známka šílenství.“
Virus přes léto bohužel nezmizel a nezmizí. Lockdowny chrání zdravotnictví před jeho zahlcením, jehož následkem by pravděpodobně bylo snížení volných kapacit zdravotnictví natolik, že by nebyla možná ani péče o jiné pacienty, tak jako jsme to viděli na jaře v Itálii či Španělsku což by mohlo vyústit ve zvýšenou míru úmrtí z jakýchkoliv příčin.
Dotaz 8: „Proč vláda poslouchá svůj velmi malý panel odborníků a odmítá poslouchat drtivou většinu lékařů, sestřiček a odborníků na zdraví?“
Například Česká lékařská komora opatření podporuje, odborníci z pravidla opatření podporují nebo volají i po přísnějších opatřeních. Vláda má panel odborníků.
Dotaz 9 a dotaz 10: „Proč v televizi ukazují záběry z nemocnic, jak jsou plné, když ve skutečnosti jsou prázdné?“ a „Pokud tu vážně máme pandemii, proč tisíce sestřiček nemají práci?“
Nesmysl, jednalo se o hoaxy. Fenoménu údajně prázdných nemocnic se dříve věnoval například Iluminátor nebo Forum24. V ČR je nedostatek zdravotního personálu.
Dotaz 11: „Pokud pandemie začala v roce 2019, jak to, že si vlády z celého světa objednaly PCR testy proti covidu-19 o rok dříve v roce 2018?“
Jednalo se o hoax. Na odkaze se rovněž objevuje věta „The data here track previously existing medical devices that are now classified by the World Customs Organization as critical to tackling COVID-19.“ V překladu: „Data zde sledují již dříve existující lékařské přístroje, které jsou nyní klasifikovány Světovou celní organizací jako důležité pro řešení COVID-19.“ PCR testy byly vyvinuty už v roce 1983, teoreticky byly popsány už v roce 1971. PCR test se zdaleka nepoužívá jen k detekování COVID-19, ale i k diagnostice dalších infekčních nemocí nebo například identifikaci dědičných chorob. Nejedná se o novou metodu. Při diagnostikování COVID-19 se však jedná o metodu klíčovou.
Dotaz 12: „Pokud použité a vyhozené roušky můžou být vysoce nakažlivé, proč vidíme, jak tisíce z nich se povalují po ulicích a na venkově?“
Vždy se jedná o odpovědnost konkrétních osob. Města obvykle zvyšují úklid svých ulic. Dochází především k dezinfikování nejrůznějších rizikových míst. Nezodpovědné zacházení uživatele s předmětem neimplikuje vadu samotného předmětu.
Dotaz 13: „Pokud tu vážně máme globální pandemii, proč pravidla a nařízení se v různých městech a státech liší?“
Hygienická opatření patří do gesce jednotlivých státu EU. Každá země přistupuje k protiepidemiologickým opatřením sama za sebe.
Dotaz 14: „Pokud covid-19 neovlivňuje děti, proč jsou školy zavřené?“
Ovlivňuje. Jednak děti fungují jako přenašeči. Za druhé i ony mohou trpět vážnými stavy. Jedná se o zánětlivý multisystémový syndrom dětí.
Dotaz 15: „Pokud roušky fungují, proč je nepoužíváme každý rok na chřipku?“
Chřipkové epidemie nemají takovou sílu, aby zaplnily nemocnice v takové míře jako COVID-19. Koronavirus je asi třikrát nakažlivější než chřipka.
Dotaz 16: „Proč nikdy nevidíme, že se lidé hroutí a umírají na ulicích?“
I to se bohužel stávalo.
Dotaz 17: „Pokud bychom se měli vyhýbat davům lidí, proč jsou otevřené supermarkety, kde se vejdou stovky lidí, a váš obchod na rohu s prostorem jen pro tři lidi je zavřený?“
Některá opatření jsou samozřejmě terčem kritiky i ústavní žalob. Jídlo, drogerie nebo léky patří k základní potřebám. Bez nich se člověk neobejde. Například bez nového oblečení nějakou dobu ano.
Dotazu 18
Podle metodiky MZČR jsou případy oddělovány na nevalidované souhrnné výsledky testů provedené za předchozí den, a následně jsou validovány a již uváděny jako pozitivní případy.
Dotaz 19: „Proč vám BBC a všechna ostatní média neřekla, že Světová zdravotnická organizace publikovala aktualizovanou zprávu o tom, že PCR testy jsou nespolehlivé, a že by se neměly používat.“
WHO nic takového neřekla. Více na webu WHO.
Dotaz 20: „Pokud kapénka ze zakašlání nebo kýchnutí se může přenést až do vzdálenosti 10 metrů, proč udržujeme rozestup pouze 2 metry?“
Vždy jde o zvážení rizika a toho, že lidé spolu mluvit musí. Asi je těžké představit si, že se s někým bavíte na 10 metrů. Roušky a respirátory snižují dosah kapének.
Dotaz 21: „Proč vám nevadí si 10x denně mazat na ruce jed?“
Po dezinfekci se samozřejmě doporučuje si ruce umýt vodou.
Dotazu 22 nerozumíme.
Dotazy 23 a 24: „Pokud vakcína funguje, proč stále můžete chytit a přenášet covid poté, co se necháte očkovat? a „Pokud jste se nechali očkovat, proč stále musíte nosit roušku a udržovat rozestupy?“
Vakcína není virus. Učí imunitní systém se proti němu bránit. Ukazuje se, že vakcína zamezuje těžkým stavům. To je samozřejmě velmi důležité. Virus nezmizí, ale očkováním z něj můžeme udělat běžnou respirační nemoc.
Dotaz 25 je osobního charakteru.
Článek prošel 14.2.2021 recenzním řízením projektem Iluminátor. 19.2.2021 byl částečně aktualizován, procujeme na dalším doplnění.
