Sebezáchrana při infarktu? Kašlání nepomůže

Přes 16 tisíc sdílení má aktuálně text, který radí jak si lidé mohou pomoci při akutním infarktu myokardu. Text radí takto postiženým lidem, aby začali hluboce kašlat. Jedná se o starší text, který se v různých obměnách objevuje na internetu už léta.

Text hoaxu: „Jak přežijete infarkt, když jste sami? Vzhledem k tomu, že mnoho lidí je při infarktu samo a srdeční rytmus se stává nepravidelným, což způsobuje slabost, zbývá jen 10 sekund, než ztratí vědomí. Tyto oběti si však mohou pomoci silným a opakovaným kašláním. Před každým zakašláním je třeba se zhluboka nadechnout a kašel by měl být hluboký a dlouhý, jako by se snažil vyprodukovat hlen z hloubi hrudníku. Dýchejte a kašlete (opakujte každé dvě sekundy bez přestávky), dokud nepřijde pomoc nebo dokud neucítíte, že vaše srdce opět normálně bije. Hluboké nádechy přivádějí kyslík do plic a pohyby kašle tlačí na srdce a udržují krevní oběh. Tlak na srdce mu pomáhá vrátit se do pravidelného rytmu. Tímto způsobem se mohou oběti infarktu dostat do nemocnice. Kardiolog říká, že pokud každý, kdo obdrží tuto zprávu, ji pošle 10 lidem, můžeme alespoň jednou zachránit život.“

Naše hodnocení: nepravda

Podrobnosti: Lékaři kašlání při akutní infarktu nedoporučují. Pokud na sobě pozorujete nějaký z příznaků infarktu, strhněte na sebe pozornost jakýmkoliv způsobem. Pokud se nacházíte v autě, bezpečně zastavte, zavolejte 155, 112, popřípadě využijte aplikaci s názvem „Záchranka“ na svém mobilním telefonu a trubte, blikejte, udělejte prostě vše, co vás napadne, abyste na sebe upozornili a přivolali pomoc.

A jak je to s oním kašlem? „Není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu. Účinek kašle pro udržení funkčního oběhu krve při náhlé zástavě oběhu je skutečně pozorován, ale pouze ve velmi specifické situaci:  jde o epizodické zprávy z katetrizačních laboratoří u pacientů, ležících v klidu na lůžku, jejichž srdeční akce je monitorovaná přístroji a vznik fibrilace je tudíž okamžitě rozpoznán. I za těchto optimálních podmínek (okamžité rozpoznání, klid, poloha vleže minimalizující potřebný tlak krve) může ale tento postup překlenout dobu v řádu sekund nebo nejvýše desítek sekund, nutnou pro provedení defibrilace elektrickým výbojem. Naopak případ udržení funkčního oběhu kašlem v reálném životě mimo výše zmíněné velmi specifické podmínky nebyl nikdy popsán. Pokud bychom se tedy v popsané situaci řídili textem mailu a rozhodli pokračovat v jízdě autem, svým jednáním bezprostředně ohrožujeme sebe i své okolí. Jakékoliv „preventivní“ intenzivní kašlání při vzniku příznaků infarktu (svíravá bolest za hrudní kostí, opocení, nevolnost, dušnost apod. – viz výše) může naopak vést vlivem zvýšené fyzické námahy ke zhoršení situace – ke zvýšení pravděpodobnosti vzniku náhlé zástavy oběhu. V textu zmiňovaný „JOURNAL OF GENERAL HOSPITAL ROCHESTER“ neexistuje. Všeobecná nemocnice v Rochesteru navíc vydala prohlášení, v kterém odmítá, že by se v posledních 20 letech v jejích oficiálních materiálech objevila jakýkoliv zmínka na toto téma,“ psal už v roce 2007 web Záchranná služba.

„Nenechte ho se moc hýbat, při fyzické námaze se poškození srdce ještě zhoršuje. Stejně tak ho nenuťte kašlat, jak se občas někde doporučuje. Opět by byl efekt opačný. Pokud pacient užívá léky na srdce, můžete mu je podat, případně se poraďte na lince 155. Mezi povolené léky patří acylpyrin (ale jen pokud nemá postižený alergii) – nechte ho rozkousat jednu tabletu, a také nitráty, což jsou léky roztahující cévy. Avšak nikdy sami od sebe nepodávejte léky, které pacient nemá předepsané,“ radí lékaři pro Idnes.

Tip na hoax nám zaslal Václav Feigl. Za tipy na články děkujeme.

redakce

Za obsah odpovídá šéfredaktor webu Jan Cemper:
Redakce: https://www.fakticke.info/redakce/